Co mě naučilo deset měsíců v Austrálii

 “Nejprve jsem myslel, že poletím do USA…”

Naposledy mávám své hostitelské rodině, otáčím se a mířím k pasové kontrole. Oni brečí, já brečím a v duchu děkuji za každý den uplynulých deseti měsíců. Život v Austrálii mi změnil život.

O tři a půl roku později sedím v kavárně ve Vršovicích a sepisuji vše, co jsem se během výměnném pobytu naučil, abych na to nikdy nezapomněl. V tomto článku vám chci předat svou zkušenost s životem v zahraničí – nejen jak a co, ale hlavně proč.

Bylo, nebylo…

Jako první to napadlo mamku, psal se rok 2013.

“Co takhle vyjet studovat někam do zahraničí?”

Do té doby jsem netušil, že je něco takového možné. O Erasmu jsem slyšel, ale neměl jsem páru, že existují výměnné pobyty v rámci střední školy. Ihned se mi ten nápad zalíbil – utéct na rok před ubíjejícím stereotypem osmiletého gymnázia znělo skvěle.

Nejprve jsem myslel, že poletím do USA. Většina článků, které jsem na internetu našel, vyprávěla o pobytech ve Státech. Později jsem ale zjistil, že je možné odcestovat až do Austrálie. Nevěděl jsem o ní nic, jen že je to země nebezpečné havěti, sluníčka, surfování a vyklidněných lidí s divným přízvukem. Více jsem nepotřeboval. Co by mohlo být lepší?

Prvního července 2014, o celý rok a desítky vyplněných formulářů později, již sedím v letadle mířícím do Sydney, natěšený na nadcházejících deset měsíců.

Po šesti měsících jsem se začal cítit jako doma

Výměnný pobyt na střední škole je úžasná a neopakovatelná příležitost. Na vejšce sice také můžete strávit rok studia v zahraničí, nejspíše ale bez možnosti zažít tamní život z pohledu hostitelské rodiny a taková zkušenost je mnohem autentičtější.

Jako zahraniční student/ka na střední na vás navíc nejsou kladeny vysoké nároky. Získáte tak desetiměsíční prázdniny v cizině, alespoň v mém případě to tak bylo. Poprvé v životě jsem si začal užívat školu.

Desetiměsíční pobyt mi dal dostatek příležitostí najít si opravdové přátele, se kterými po letech zůstávám stále v kontaktu a mám tak dva domovy. Přišlo mi, že teprve po šesti měsících jsem se opravdu včlenil do australského života. Proto váháte–li mezi kratším nebo delším pobytem, berte ten delší!

Jak na to a kolik za to?

Matoucí může být název “výměnný pobyt”. V mém případě to nebyla výměna, nikdo mi v mém českém pokoji neoxidoval, zatímco jsem byl pryč, takže to byl spíše bezvýměnný pobyt.

Díky známosti a dobrým referencím jsem si vybral organizaci, kterou v té době vedl Martin Langpaul. Jeho organizace mi celý výjezd pomohla zorganizovat. Byla to tenkrát coc milá banda lidí. Martin Langpaul dnes své programy v zahraničí nabízí s novou organizací EduVentures.

Narovinu říkám, že to není levná švanda. Jak je to s kratšími pobyty netuším, ale jedete-li na šest měsíců a déle, připravte si stovky tisíc. Určitě to proto bohužel není pro každého. Na druhou stranu můžu s klidem říct, že ROI (Return on Investments, návratnost investic pozn. EduVentures) takové investice je obrovské. Zažil jsem deset nejlepších měsíců svého života a osobní rozvoj, který byl s touto zkušeností spojený, má nevyčíslitelnou hodnotu.

Při výběru organizace koukejte hlavně na to, jestli hostitelské rodiny dostávají peníze za to, že u nich bydlíte. Vyvarujte se firmám, které to tak mají. Řekněte sami – chtěli byste radši bydlet u rodiny, která je motivována financemi, nebo u rodiny, která chce poznat vaši kulturu a představit vám tu svou?